Dlouho to vypadalo, že se utkání vůbec nebude hrát. V Rakousku vydatně pršelo a prakticky celé hřiště bylo pod vodou. Asi půl hodiny před utkáním déšť ale zeslábl a pořadatelům se podařilo hřiště připravit. Do utkání zasáhl poprvé i Miroslav Holeňák, který měl drobné zdravotní problémy a po celý první poločas spolu s Košťálem skvěle dirigovali defenzivní činnost našeho mužstva.

Od začátku měl náš tým mírně navrch, ale do výraznějších šancí se začal dostávat až po půl hodině hry. Nejdříve Nezmar střílel z 12 metrů těsně vedle. Chvíli poté kopal Papoušek rohový kop, na který si nejlépe naskočil Radzinevičius, jeho hlavičku ale brankář chytil. O minutu později zahrozil z rychlého brejku náš soupeř, ale vrátivší se obránce situaci spolu s brankářem vyřešili. Ve 36. musel střídat Kerič, patrně se ale nejedná o nic vážného. Ve 40. minutě kopal rohový kop Dočkal. S hlavičkou Nezmara si brankář Soluně poradit ještě dokázal, ale na jeho dorážku neměl nárok. Poločas jsme po zásluze vyhráli 1:0.

Druhou půli začal aktivněji náš soupeř, k čemuž přispěla úvodní minela brankáře Uvarenka, který váhal s rozehrávkou a o balón před vápnem přišel. Soupeř ale nedokázal tuto chybu potrestat. Obraz hry se ale změnil a hrálo se převážně na naší polovině. Naše obrana ale pozorně bránila a zakládala rychlé brejky, z kterých jsme soupeře neustále ohrožovali. Nezmar ani Brožík však nedokázali úspěšně zakončit. V 60. min kopal Dočkal 3 rohy za sebou, přičemž ten poslední skončil Nezmarovou hlavičkou těsně nad branku.

Soupeř se dočkal vyrovnání v 70. min po rychlé kolmé akci středem hřiště. V následujících minutách mohli oba týmy strhnout vítězství na svou stranu. V 80. min zachránila brankáře Uvarenka tyč. Dočkalův gól z přímého kopu neuznal rozhodčí pro údajný faul našeho hráče v soupeřově zdi. Když už to vypadalo, že zápas skončí remízou, vyšla Soluni kombinace po pravé straně na jejímž závěru byla střela, na kterou Uvarenko nedosáhl. Zápas jsme tak prohráli 2:1.